Prosinec 2011

Vše nejlepší do nového roku

31. prosince 2011 v 10:19 | Nameless |  Info
Chtěla bych vám popřát, aby byl rok 2012 mnohem lepší a šťastnější, než tento. Ať je pro vás všechno snadné a splní se vaše sny.

Já budu trávit Silvestra a další dva dny nového roku u přítele. Poprvé nebudu doma s mamkou. Bude to divné, ale těším se i tak. Mamka nebude doma sama, přijede sem otec. Po šestileté pauze spolu budou opět na Nový rok. Snad bude vše v pořádku. Ozvu se vám až za několik dní.

Výběr

30. prosince 2011 v 18:29 | Nameless |  Ankety
Přistoupí k vám neznámá osoba, nadpřirozeně vypadající a nabídne vám čtyři doživotně trvající věci. Kterou z nich si vyberete?

Bohatství?
Zdraví?
Štěstí?
Lásku?
Hlasujte v anketě...

Píšu... z nudy

29. prosince 2011 v 23:19 | Nameless |  Info
Brzy budu patřit mezi ty, co tu vysedávají do rána. Co mi zbývá. Rodiče si povídají v kuchyni, jenže otec je tu pouze hostem a já doufám, že brzy odejde a já budu mít klid. Už jsem unavená, chtěla bych jít spát. Tři dny jsem byla s přítelem, takže bych si chtěla konečně odpočinout. Ale tak využívám volné chvíle a píšu.

Zítra tu budu celý den, ale pak odjíždím, na tři dny. Možná něco přednastavím, ještě uvidím. Dala jsem nový obrázek do záhlaví, aby tu nebylo jen černo. Brzy začnu vymýšlet co dalšího budu na blog snad pravidelně přidávat, kromě mých vzpomínek. Kdyby někdo z vás měl nějaký nápad, stačí napsat...

V případě, že se "nepotkáme" přeji vám vše nejlepší do nového roku. V případě, že se "potkáme" tento řádek ignorujte.

Jak to začalo

29. prosince 2011 v 20:59 | Nameless |  Vzpomínám
Rodiče byli mladí, když se poznali, zplodili mě ovšem velmi brzy a tak se vzali.
Narodila jsem se jednu červencovou neděli roku 1994. Žila jsem s mamkou u babičky a táta u svých rodičů. Později se nastěhoval k nám. Tak jsme žili všichni tři v jednom malém pokojíku spolu s babičkou, dědou a tetou v bytě 3+1.

V mých pěti letech jsme se přestěhovali do starého domu na vesnici, v kterém jsme bývali jen přechodně. Moc si toho nepamatuju, ale byla v něm zima, plíseň a tma. Prožila jsem si tam pořádné afty v ústech i krku, až mi hrozili nemocnicí, odřela jsem si tam obličej o silnici, když jsem se svezla po uhlí. Začala jsem tam chodit do školky, našla si prvního "kluka" a zamilovala si jednoho pejska, kterého po několika letech srazilo auto. Žili jsme tam tak rok. Pak jsme dostali byt ve městě, kde jsme bydleli předtím.

V tu dobu se stala událost, která zpomalila události další.
Táta měl před Vánoci odjet vydělávat peníze, jel i se svým bratrem. Mamka mu ten den říkala, že má špatný pocit, ať nikam nejezdí. Ovšem odjel. Brzy volal, že měl nehodu. Strejda měl zlomenou ruku a nos, táta měl rozdrcenou kyčel, nemohl chodit, auto bylo našrot. V nemocnici pobyl hodně měsíců a my s mamkou jsme zatím zařizovali byt.

Konečně, když už se táta trochu uzdravil, začali jsme žít jako plnohodnotná rodina ve svém. Bylo nám dobře a nic nám nescházelo. K šestým narozeninám jsem dostala králíčka, mamka dokonce otěhotněla a já se těšila na sourozence...

Chtěli byste být někým jiným?

26. prosince 2011 v 18:20 | Nameless |  Ankety
Baví vás váš život? Přemýšlíte, že byste ho chtěli změnit, nebo si ho dokonce s někým úplně vyměnit?
Hlasujte v anketě.

Why?

26. prosince 2011 v 16:39 | Nameless |  Info
Proč píšu a zakládám blog?
Nejsem ničím vybočující, ale můj život je jako horská dráha. Chci se s vámi podělit o své vzpomínky a vy se můžete podělit o ty své.
Pojďte si číst a popovídat, o čemkoliv.