Leden 2012

Lauralex brcqo.blog.cz

23. ledna 2012 v 18:10 | Nameless |  Názory na blogy uživatelů

Hned při vstupu na blog Lauralex je vidět, že blog je autorský. Po vzhledové stránce je klidný, nepřeplácaný, neruší obsah článků a hlavně je přehledný. Někdo může namítat, že šedé je tam moc, ale mě se to líbí, je jí akorát. Člověku aspoň nic nepoblikává před očima a bez rozptylování si může číst příspěvky.

Jako první jsem zabloudila na profil a všechno si přečetla. Jásala jsem, že blog vlastní myslící tvor a jak jsem předpokládala, dočkala jsem se zajímavých článků vyplozených z hlavy jednoho člověka.
Pojďme tedy vyzdvihnout přednosti blogu a jeho autorky :)

Přiznám se, že rubriku "Zaplňující archív" jsem jen rychle prolétla, protože 115 článků bych asi nikdy přečíst nestihla. Každopádně jsem postřehla, že Lauralex dokáže poutavě psát, v podstatě cokoliv. Je jedno jestli vypráví o škole nebo o svém každodenním životě, či jiných věcech. A já, již dlouholetá posluchačka Tomáše Kluse, jsem si nemohla nevšimnout, že názvy posledních článků jsou z jeho písniček a snad jsem si tam povšimla ještě veršů z Máje. Navíc je každý článek doplněn hodícím se obrázkem.

Nejkreativnější články obsahují fotky výkresů, či doma vylepšených triček, nebo úvah na různá témata (ne tak dlouhých, abyste si je nemohli přečíst). V sekci "Hudba" si určitě každý najde tu svojí.
Jako skvělý nápad mi připadá "Wednesday wishes" kde odhaluje svá přání, co si chce splnit a co potřebuje. Doufám, že si zvládá plnit všechno.

S radostí chci doporučit brcqo.blog.cz který si zaslouží vaší návštěvu.

Hodnotím blogy

9. ledna 2012 v 19:09 | Nameless |  Názory na blogy uživatelů
V této rubrice budu uvádět vaše blogy. Něco o nich napíšu, především svůj názor a když se mi bude líbit také doporučení ostatním. Takže získáte malou reklamu. I já váš blog budu často navštěvovat.
Psát o vašich stránkách budu spravedlivě, ať je mi dané téma blízké, či ne.

Blogy si budu možná občas vybírat sama, ale samozřejmě mi PIŠTĚ ADRESY SVÝCH BLOGŮ, pokud máte zájem.

Těším se na plno zajímavých (ne)tradičních blogů!

Pomsta vs. odpuštění

9. ledna 2012 v 18:30 | Nameless |  Úvahy
V životě mi moc lidí neublížilo. Nezažila jsem žádné msty od kamarádky ani ostatních spolužáků, životem jsem prolétla bez nepřátel. Ani já se mstít nikdy nemusela.

Nejhorší je, když vás zradí někdo, kdo je vám nejbližší. V mém případě můj otec. Zradil nás všechny. Mamku podvedl, nám všem lhal a zklamal nás i své přátelé. Sliboval, že mě a setru neopouští, ale udělal to... trvá to dodnes. Za celou dobu se k nám choval bezcitně. Možná, že si to ani neuvědomoval.

Teď chce, abych mu odpustila, ale nemůžu. Nejde o mě, ale ublížil mým nejbližším a to opravdu hodně. A že by se snažil získat si mou důvěru, to tedy ne. Jestli jsem někdy přemýšlela, jak se mu pomstít? Ano, přemýšlela. Vlastně bych mu chtěla ublížit. Jen trochu, ale chci, aby zažil aspoň nepatrnou bolest. Aby litoval svých chyb a cítil se bezmocně. Přeji si, aby byl zoufalý a věděl, jak moc mi ublížil. Nechci aby to měl snadné. Chci aby se utápěl v myšlenkách a vzpomínkách, aby přemýšlel, jak napravit své chyby. Aby se omluvil a snažil se nám všechnno vynahradit...

Moje srdce ovšem není plné pomstychtivosti. Já se nechci mstít. Je to pro mne nepřirozené a klid by mi to rozhodně nepřineslo. Nikdy se nebudu snažit o to, abych byla mrcha, co každému každé oplatí stejnou mincí. Ale všechno si líbit nenechám.

Jak jste na tom vy, dokážete odpustit? Nebo se za všechno mstíte?

Víc času

8. ledna 2012 v 20:30 | Nameless |  Info
Zatímco doma prohledávám všechny skříně, abych našla staré deníky a začala vzpomínat, doma se dějí věci, právě kvůli kterým bych si měla minulost připomenout. Je těžké rozhodnout se, zda odpustit člověku, který mě zradil. Zvláště pak, když ani nevím, jak dlouho s ním zase budu v kontaktu. On to dělá chytře, baví se s mámou. Teď když už ji má na své straně, má vyhráno. Já si jen chci dát na čas. Nechci udělat chybu a nechci, aby mi ublížil.

Můj otec je velká kapitola mého života, zprvu ten nejlepší, pak nejhorší svině a teď dělá chudáčka. Nakonec budu ta špatná já. Já budu ta, co nedokáže odpustit, ta co neprávem kritizuje ostatní... Mám svou hlavu a nechci se unáhlovat. Mám právo se zamyslet a sama si zvolit cestu.

Brzy napíšu smysluplnější článek.