Info

Co všechno mě ještě čeká

19. června 2012 v 18:50 | Nameless
Začínám se těšit, až budu mít klid. Zítra je poslední den, kdy můžu ve škole všechno pokazit, pak už nic nezměním. Ještě mám dost učení, ale samozřejmě se mi do toho nechce. Takže až tohle dopíšu, jdu na to. Aspoň se o to budu snažit.
Pomalu, ale jistě se hlásíte do soužtěže →zde← ještě je pár míst volných, takže se přihlásit můžete.
Ve čtvrtek mě čeká výlet s říďou na nějakou soutěž, je to v Harasově, tam to dobře znám. Ještě přesně nevím, o co se jedná, ale aspoň budu pryč. Na další týden máme naplánované Lidice a sbírání kešek. Další týden mě čeká "dovolená", jen tak si asi neodpočinu. Každopádně se těším.
Mějte se

Přítel propůjčil bradu:

Takže tak

13. května 2012 v 13:10 | Nameless
Chtěla bych se začít věnovat blogu. Je pravda, že mám poslední dobou hodně volného času, ale nedokážu se dokopat. Raději se nudím, než abych sem konečně něco napsala. Pravda je, že mě nic nenutí sem psát, protože blog nemá žádné věrné čtenáře. To je možná to, co bych tu potřebovala, jenže to bych sem zase musela pravidelně psát. Tyhle věci jsou snad neslučitelné.

Začnu sem psát víc o mně. Jo máte smůlu, budete muset číst ty mé řeči, kterým třeba ani neporozumíte. Možná sem začnu psát všechny své chaotické myšlenky, ale co, třeba se v nich někdo pozná. Vlastně teď mám takové klidné období. Nic se neděje, doma mě to už štve, ale nikde jinde nebývám. Cítím nutkání někam vyrazit, trochu zablbnout, poznat nové, lepší lidi. Jenže to nějak nejde.

Budu muset dopsat své vzpomínky na dětství, ale není to jednoduché, tohle odbdobí mě trochu užírá, když si na něj vzpomenu. Poslední dobou se jím trápím víc. Už je to tak dlouho, co jsem ségru neviděla a chybí mi pořád víc a víc. Pak že čas všechno vyléčí... Asi to chce času ještě víc, ale kolik?

Phantom of the Opera - The Point of No Return

P.S. Dávám si úkol, musim zapojit video a podívat se na naše domácí nahrávky. Už jí chci vidět, dřív, než na to nejlepší zapomenu.

Víc času

8. ledna 2012 v 20:30 | Nameless
Zatímco doma prohledávám všechny skříně, abych našla staré deníky a začala vzpomínat, doma se dějí věci, právě kvůli kterým bych si měla minulost připomenout. Je těžké rozhodnout se, zda odpustit člověku, který mě zradil. Zvláště pak, když ani nevím, jak dlouho s ním zase budu v kontaktu. On to dělá chytře, baví se s mámou. Teď když už ji má na své straně, má vyhráno. Já si jen chci dát na čas. Nechci udělat chybu a nechci, aby mi ublížil.

Můj otec je velká kapitola mého života, zprvu ten nejlepší, pak nejhorší svině a teď dělá chudáčka. Nakonec budu ta špatná já. Já budu ta, co nedokáže odpustit, ta co neprávem kritizuje ostatní... Mám svou hlavu a nechci se unáhlovat. Mám právo se zamyslet a sama si zvolit cestu.

Brzy napíšu smysluplnější článek.

Vše nejlepší do nového roku

31. prosince 2011 v 10:19 | Nameless
Chtěla bych vám popřát, aby byl rok 2012 mnohem lepší a šťastnější, než tento. Ať je pro vás všechno snadné a splní se vaše sny.

Já budu trávit Silvestra a další dva dny nového roku u přítele. Poprvé nebudu doma s mamkou. Bude to divné, ale těším se i tak. Mamka nebude doma sama, přijede sem otec. Po šestileté pauze spolu budou opět na Nový rok. Snad bude vše v pořádku. Ozvu se vám až za několik dní.

Píšu... z nudy

29. prosince 2011 v 23:19 | Nameless
Brzy budu patřit mezi ty, co tu vysedávají do rána. Co mi zbývá. Rodiče si povídají v kuchyni, jenže otec je tu pouze hostem a já doufám, že brzy odejde a já budu mít klid. Už jsem unavená, chtěla bych jít spát. Tři dny jsem byla s přítelem, takže bych si chtěla konečně odpočinout. Ale tak využívám volné chvíle a píšu.

Zítra tu budu celý den, ale pak odjíždím, na tři dny. Možná něco přednastavím, ještě uvidím. Dala jsem nový obrázek do záhlaví, aby tu nebylo jen černo. Brzy začnu vymýšlet co dalšího budu na blog snad pravidelně přidávat, kromě mých vzpomínek. Kdyby někdo z vás měl nějaký nápad, stačí napsat...

V případě, že se "nepotkáme" přeji vám vše nejlepší do nového roku. V případě, že se "potkáme" tento řádek ignorujte.

Why?

26. prosince 2011 v 16:39 | Nameless
Proč píšu a zakládám blog?
Nejsem ničím vybočující, ale můj život je jako horská dráha. Chci se s vámi podělit o své vzpomínky a vy se můžete podělit o ty své.
Pojďte si číst a popovídat, o čemkoliv.
 
 

Reklama
Reklama